Pinkass je opět zanedbávaný. Měl jsem nějakou práci a taky jsem koukal na filmy a seriály a hrál hry (jeden seriál a jednu hru, abych byl přesný). Venku už bylo takové demo jara, takže jsem si užíval interiérové aktivity, než to propukne naplno (počítám, že bude ještě desetkrát sněžit). Tento článek nebude moc zajímavý, protože únor byl absolutně nezajímavým měsícem. Pořád jsem od rána do rána koukal na papír nebo na obrazovku. Trochu smutné. Svět ale není veselé místo.
 Jedinou drobností, která mi udělala radost a stojí za zmínku, byla moje akční reakce na můj vlastní článek o brýlích. Uspořádal jsem v bytě velikou pátračku a snažil se shromáždit všechny sluneční brýle. Samozřejmě, že po republice je hromada brýlí, co mi říkají pane, ale počet těch doma přebývajících mě samotného překvapil (a to ještě vím o dalších, které budou v nějaké krabici s bordelem). Já myslel, že mám jenom několik málo kousků, které jsem nosil pořád dokola. Pokud se brýle poškrábaly, nebo zničily, tak jsem je vyhodil a koupil nové. Nechával jsem si jenom ty speciální. Teď jsem si to všechno vyskládal na postel a skoro se lekl sám sebe. Třeba jenom Ray Banů mám kolem sedmi, do čehož počítám i raritní vintage kusy se starou BL optikou (mimochodem, tento měsíc jsem byl nakupovat a mám ty Clubmasters, který jsem chtěl v minulém článku – viz foto). A taky mám ještě ze studijních let krabici plnou lennonek. A další a další. Brutal. Nazval jsem se magnátem a podle toho budu vyžadovat respekt. A na rozdíl od triček (minulý rok jsem jich kolem šedesátky prodal) se této sbírečky nebudu zbavovat. Jediné co mi chybí, je model Balorama (nebo něco podobného). Vše co mám, je rozbité. Ale to pro magnáta není problém. Dávám tomu měsíc, maximálně dva. Suck it, bitches.
 Solidně jsem se nechal napálit, když jsem procházel kolem Bontonlandu a ve výloze uviděl plechovou krabici s logem THE WHO. Do obchodu jsem vpálil rychleji, než se stihly otevřít automatické dveře a už jsem viděl, jak si budu pouštět nový luxusní CD komplet. Jaké bylo moje zklamání, když mi prodavač pověděl, že plechová krabice neukrývá cédéčka, nýbrž hnusné tričko a čepici... Byl jsem smutný. Hahaha. To jsou historky.
 Omlouvám se za nepřínosný článek. V podstatě jsem jenom potřeboval sdělit, že jsem magnát. Choďte na Divnoblog (www), kde je sranda pořád a já mezitím něco napíši i sem.